kousek Francie na dalekém Uralu

Pašijský metalurgický závod, vysoká pec

V rámci mé druhé cesty na Ural mne nekonečné asfaltky dovedly až do malé obce Pašija v Permském kraji. Proč zrovna sem? Stojí tu totiž jedna podivuhodná vysoká pec. Pec, kterou obepíná původní ocelová konstrukce z roku 1888 a kterou zde v rámci rozsáhlé modernizace nechali vystavět francouzští podnikatelé z právě založené Franko-Ruské uralské společnosti. Zachovaná konstrukce z konce 19. století tak nechá vzpomenout klenoty vysokopecní architektury dávného Lotrinska, které začaly spontánně mizet se začátkem osmdesátých let minulého století. .

Do této základny byla v roce 1956 vsazena nová vysoká pec sovětského typu s moderním systémem skipového zavážení. Jasný kontrast francouzské a ruské architektury je vidět na fotografii zcela nahoře. Pro zajímavost srovnejte s historickým snímkem ze začátku dvacátého století. .

Ale ani přes tento unikátní příklad symbiózy průmyslových architektur Francie a Ruska se nepodaří vysokou pec zachránit. Po posledním odpichu v roce 2009 areál několik let nezvratně chátral a dnes se nachází v havarijním stavu. Demolice je plánovaná na léto příštího roku.

Všechny fotografie a podrobnější historii tohoto významného závodu na hranicích Evropy si nyní prohlédněte zde: http://viktormacha.com/galerie/pashiya-metalurgical-plant-pashiya-262/