To byl zase rok...
Lednový pařák v jihoafrických železárnách - ArcelorMittal Vanderbijlpark, Gauteng
Konečně si procházím všechna ta místa, která jsem za uplynulý rok navštívil, a teprve teď mi dochází, kolik jsem toho vlastně stihnul.
36 zdokumentovaných sléváren, válcoven, kováren a hutí v 10 zemích.
2 vydané knihy a 2 samostatné výstavy vzahraničí.
The Beauty of Steel výstava - LWL Industrial Museum Henrichshütte Hattingen
Začalo to spontánně v lednu, kdy jsem vyrazil do Jižní Afriky nafotit končící železárny v Newcastlu a dalších pár závodů kolem Johannesburgu. Pak následoval jarní Balkán; koksovna v Bosně, ocelárna v Maďarsku a slévárna na Slovensku (jo, Slovensko je taky Balkán, jeďte se podívat do Košic, jestli mi nevěříte) s několika doly cestou. Doma jsem se moc neohřál a už uháněl do Polska navštívit jednu ocelárnu nedaleko Běloruska s krátkou zastávkou v krakovské slévárně a uhelnými doly v Horním Slezsku. A to už jsem se pomalu chystal na odlet do Finska, kam mne pozvali nafotit nejvýchodněji položenou ocelárnu v celé zemi s ruskou hranicí doslova nadohled. V květnu jsem ale ještě stihnul otevřít svou zatím největší samostatnou výstavu v německém Hattingen a cestou domů navštívit tři železárny vHamburgu, Brémách a Eisenhüttenstadtu.
Aha, úplně mi vypadlo, že nám v dubnu konečně vyšla kniha o automatických telefonních ústřednách, které jsem potají dokumentoval posledních 5 let! To bylo taky fajn.
Přes léto je hnusně, tak jsem si dal pohov a čerpal síly na podzimní sezónu, jen dovolenou v Řecku jsem si neodpustil zpestřit jednou slévárnou olova a hrstkou rudných dolů vokolí našeho apartmánu.
Září ještě ani neskončilo a bylo na čase odjet do Francie a Švýcarska na dlouho plánovanou návštěvu několika hutí a legendární slévárny v Lotrinsku.
Železo v Krvi, Ťažký priemysel východného bloku - Vydalo nakladatelství Čierne Diery
V říjnu přišel čas odbavit 600 výtisků mého již tradičního ocelářského kalendáře, který se letos rozebral během tří dnů a koncem měsíce jsem vzal rodinu do Braniborska otevřít svou druhou výstavu, které se sem pro velký úspěch přesunula z Hattingen.
Výstava The Beauty of Steel v Brandenburgu - Industriemuseum Brandenburg an der Havel
Domů jsme se vrátili na začátku listopadu, přesně den před tím, než vyšla má vůbec první autorská publikace „Železo vkrvi“ od slovenského nakladatelství Čierne Diery. Po té se jen zaprášilo a tak byl ještě prostor vyrazit do mé milované Itálie sklízet nekonečné lány elektrooceláren a sléváren na severu země.
Do toho všeho jsem ještě stihnul zhasnout ve dvou českých slévárnách.
Opuštěný důl kdesi na Balkánu - Není nad post-sovětskou dystopii.
Hrozně moc jsem chtěl ještě vyrazit do Jižní Ameriky a využít několik tvrdě vydřených povolenek k focení, ale už nezbylo sil (a taky už jsem se narajzoval dost, jak by řekla manželka). Tedy nechávám na příští rok, který už teď se jeví jako přehnaně nabitý.
Jo a taky se má facebooková stránka konečně přehoupla přes magické číslo stovky tisíc sledujících. To je mi sice vreálném životě k prdu, ale potěšilo.
Dokončovací stojany na válcovně pásů - ArcelorMittal Bremen
Jak to celé uzavřít? Byl to mimořádný rok. Díky všem za neustávající podporu.
A místo ohňostroje si radši zajděte k odpichu.
Čau.
Viktor Mácha
www.viktormacha.com
instagram | linkedin | facebook