Viktor Mácha | fotogalerie

Opuštěná koksovna Ougreé, Seraing - Abandoned cokerie d´Ougrée, Seraing.

Když jsem průmyslovou zónou v Seraingu projížděl poprvé v roce 2009, nad koksovnou se vznášel šedivý mrak právě uhašeného koksu. Táhlé hučení baterií, které v pravidelných rytmech přehlušila siréna pěchovacího vozu, bylo slyšet až daleko přes řeku Mázu a naplňovalo mne jistotou a klidem. O pár let později byla ze stejného místa slyšet už jen řeka a vzdálené kvílení remorkérů. Koksovna vyhasla v roce 2014 a byla to jen jedna z dalších ekonomických pohrom valonské části Belgie, kdysi jednoho z epicenter evropského... celý článek

Björneborg Steel, odběr teploty z VOD - VOD (Vacuum Oxygen Decarburization)- vakuové zpracování oceli

Lovecký zámeček tyčící se na kopci nad malou švédskou osadou Björneborg je opředen mnoha pověstmi. Před nějakou dobou tady přespávala trojice obchodních cestujících z Číny. Večer každý z nich ulehl do své vlastní postele v samostatném pokoji, ráno je našli pohromadě krčící se pod jednou dekou. V noci tu prý slyšeli divné zvuky. A Asiaté se duchů prostě bojí.

Ležím ve svém apartmá s výhledem do rozlehlé zahrady. Holými stromy lomcuje vichřice a opírá se do prastarých špaletových oken. To, co mne ale opakovaně... celý článek

Kartotéka Ústřední evidence sociální pojišťovny - Pohyblivé pracoviště.

Když jsme před devíti lety dělali na Industriální topografii Hlavního města Prahy, nikdo netušil, co nás vlastně v Kartotéce Ústřední evidence sociální pojišťovny na Smíchově čeká.

V této ničím nápadné budově ve stráni naproti smíchovskému nádraží byla v roce 1936 instalována světově unikátní mechanizovaná kartotéka dodaná Vítkovickými železárnami. O něco... celý článek

Industeel Charleroi, válcovna plechů Kvarto

Doporučený poslech ke čtení:

Už žádný Rusko!

Aspoň jeden rok žádný Rusko; už si od té bídy, přebujelé byrokracie, žalostných sídlišť, všudypřítomné lži a vodkou promořených sekuriťáků potřebuju aspoň na jeden rok odpočinout. Poslední léta jsem jezdil na Východ až příliš často. V příštím roce jen Západ.

Asi takhle nějak jsem vstupoval do roku 2019 a když se teď, na jeho sklonku za ním ohlížím, svému předsevzetí jsem dostál... celý článek

Special Steel Sections, ruční válcování - Tradiční manuální práce v britské válcovně.

Nad průmyslovou periferií v anglickém Wolverhamptonu ospale svítá. Po trpké noci v laciném motelovém pokoji bez snídaně přijíždím do válcovny Special Steel Sections Ltd. posilněn jen koblihou z pumpy a vyšumělou Fantou ze včerejška.

Už od vstupních dveří je ale jasné, že tohle bude něco mimořádného. Na časné květnové ráno je už teď docela teplo. Chlapi jsou tu jen v košilích s krátkým rukávem, bez přileb, jen v otrhaných montérkách špinavých od oleje. Co chvíli se ozývá kovový nářek pily rozřezávající... celý článek

Tradiční kovárna ve Švédsku - Booforge Steel AB, Karlskoga

Existují-li valkýry, pak jedna z nich dělá na obchodním oddělení v kovárně Booforge Steel AB.

Toho dne jsem zrovna přiletěl z Laponska a po pár hodinách jízdy na dokonalých švédských silnicích jsem už otevíral dveře do jednoduché, leč útulně zařízené boudy vedení společnosti. Přivítala mě Sofia a zcela mě ohromila. Větší a půvabnější ženu jsem v životě neviděl (tuto větu píši s čistým svědomím vůči své manželce, která měří jen 163 cm a tudíž do této kategorie nespadá). Ryzí zhmotnění... celý článek

důl Lazy, pohled ze skipové věže - Fotografie z roku 2007.

Líný důl - jak jsme se tomuhle nejapnému vtipu vždycky zasmáli, kdykoliv jsem projížděl kolem s nějakou zahraniční návštěvou.

Zítra nás ale smích přejde, z dolu Lazy totiž 28.11.2019 vyjede poslední vytěžený vozík uhlí. Kapitola hlubinného hornictví se tak po 130 letech definitivně uzavírá. Je vytěženo, hlouběji už nemá smysl kopat. Náklady by prý byly nedozírné.

důl Lazy, celkový pohled - Fotografie z roku 2007.

Důl Lazy jsem navštívil dvakrát. V roce 2007 v rámci kompletní dokumentace uhelného hornictví v ostravsko-karvinském revíru a... celý článek

Tata Steel Port Talbot, blast furnace no.5 - Železárny Port Talbot, vysoká pec č.5

Hlavní příjezdovou cestu do největší britské železárny lemuje nízký, asi dvaceticentimetrový plot. Je to spíš jen takový symbolický plůtek, oddělující život tam venku od věčného rachotu práce tam uvnitř. Ten plůtek se táhne celé kilometry daleko a stačí jeden vyšší krok a jste v huti.

Když jsem se pak vysoko na ochozu koksárenské baterie ptal mého průvodce, jak často tady řeší nedovolené vniknutí, jen se usmál a prohodil: „Ani jednou, tahle země byla postavená na... celý článek