Požár
pátek 7. říjen, 2022 | 0 komentářů | zobrazeno 1660×
Ascometal Fos-sur-Mer - blokovna - Ascometal - DEMAG blooming mill
Těžce se zvedám z postele ve svém zaplivaném motelovém pokoji. Za okny skřehotají rackové a šumí moře. Celou noc lomcoval okny mistrál, který udeřil na jižní pobřeží Francie před několika málo dny.
Snídaně nestojí za nic, okoralý croissant zapiju hltem vlažné kávy a sedám do auta. Do ocelárny Ascometal to naštěstí není daleko. Leží hned na druhém konci velké průmyslové zóny Fos-sur-Mer, která tady vyrostla na začátku sedmdesátých let v rámci obřího projektu SOLLAC. Kdysi celistvý podnik se ale po privatizaci... celý článek
Promarněná šance
pondělí 29. srpen, 2022 | 1 komentář | zobrazeno 2561×
Italiana Coke - uhelná věž na koksovně - Industriální architektura první poloviny 20. století.
Strašně moc jsem to chtěl. Kdykoliv jsem otevřel google earth, vysmíval se mi tam v severní části Itálie špendlík se žlutou barvou – tou, kterou si označuji koksovny.
Ten špendlík tam civěl zhruba od roku 2008, kdy jsem se o koksovně v Cairo Montenotte poprvé dozvěděl. Tenhle monumentální závod z roku 1936 mne absolutně fascinoval. Už jenom proto, že se ještě nikomu nepodařilo dostat se s fotoaparátem dovnitř. Fotky zevnitř jednoduše neexistovaly.
A tak jsem začal psát. Každý rok jednu až dvě žádosti – a... celý článek
Pec nám spadla
středa 22. červen, 2022 | 0 komentářů | zobrazeno 2830×
Piombino - vysoká pec č.4 při západu slunce - Industriální romantika.
Po dlouhých 120 letech bude přístavní město Piombino bez vysoké pece.
A to zde byla v roce 1902 postavena vůbec ta první vysoká pec na koks v celé Itálii. Do roku 1923 vyrostly další dvě.
Železárny dodávající na trh válcované dráty, kolejnice a plechy té nejvyšší kvality byly na konci druhé světové války kompletně vybombardovány Spojenci.
Piombino - vysoké pece v roce 1923
V rámci Marshallova plánu došlo k obnovení výroby a dvě vysoké pece amerického typu tu stály ještě na začátku devadesátých let. Výroba surového... celý článek
Šabadalakító!
čtvrtek 14. duben, 2022 | 0 komentářů | zobrazeno 2984×
Szabadalakító Kovácsüzem, kovárna v Budapešti - Práce na bucharu a manipulátor Dango&Dienenthal.
Šabadalakító, Šadalabatikó, NE!, Šabadalakító, Šabadalakító, Šadalakabitó, NE!, Šabadalakító, Šabadalakító, Šabadalakító,… Pořád si to slovo dokola opakuji, když kráčím od svého útulného hotýlku v nízké zástavbě prastarých vil. Je konec srpna a já se nacházím v centrum Budapešti, poprvé na velké expedici po roce a půl s covidem.
Šabadalakító, Šabadalakító, Šabadalakító. Vůbec mi to nejde přes ústa, ale nesmím to zvorat, ať nevypadám jako blbec.
Svěží ranní... celý článek
Chlebovice bez ikony
úterý 15. únor, 2022 | 0 komentářů | zobrazeno 2993×
důl Paskov, závod Chlebovice - Těžní věž, symbol hornické tradice.
Dnes začala demolice těžní věže na dole Paskov, lokalitě Chlebovice.
Tahle mě dost mrzí. Vždycky, když jsem přijížděl na Ostravsko, byla jáma u Chlebovic tou první vlašťovkou průmyslu, kterou jsem spatřil a do krve se mi začal vyplavovat adrenalin.
důl Paskov, závod Chlebovice - Těžní stroj.
Těžní věž v podvečer svítila a když jste měli štěstí, mohli jste spatřit točící se lanovnice. Pak už jen svítila až jednoho dne zhasla úplně. No a teď už tam nezbude ani ta blbá ocelová konstrukce.
Nic, konec. O ikonu průmyslu méně... celý článek
Záblesk slávy v Rešici
sobota 12. únor, 2022 | 0 komentářů | zobrazeno 2268×
V protokolární vile železáren Resita - Autorka fotografie: Ioana Ciolea
Stojím na bráně ocelárny TMK a zírám na sebe v termokameře měřící teplotu všech příchozích. 36,3C nehledě na to, jak moc tupou grimasu na monitoru udělám.
Strach z koronaviru dolehnul i sem, hluboko do rumunského Banátu.
Spolu se mnou je tu ještě můj asistent Gabriel, kurátor sbírek místního průmyslového muzea a fotografka.
Huť slaví úctyhodných 250 let od založení, tak mě konečně pozvali. S úsměvem vzpomínám, jak jsem se tu v roce 2011 motal, a ochranka mně od brány hnala sviňským krokem... celý článek
Den D v Dunkerku
středa 19. leden, 2022 | 0 komentářů | zobrazeno 8533×
ArcelorMittal Dunkerque, válcovna pásů - Dokončovací stojany od francouzské firmy CLECIM.
Rozpřahuji ruce jako Kristus visící na kříži a v paprscích odpoledního slunce, které se začalo právě prodírat clonou těžkých olovnatých mraků, se pomalu snáším z nebe nad gigantickým závodem v Dunkerku. Bosýma nohama jemně dosedám na studený písek pláží tam, kde se tisíce vojáků kdysi prodíraly nepřátelskou palbou. Můj Den D začal a hraje k tomu smyčcový soubor Maxe Richtera.
Takhle nějak jsem o tom snil od chvíle, kdy mi jedno sobotní ráno na dovolené v Jizerkách cinknul mobil s upozorněním na... celý článek
Smutek pod Mědníkem
pondělí 10. leden, 2022 | 0 komentářů | zobrazeno 1695×
důl Měděnec, závod Václava Řezáče - Stará a Nová jáma během demolice, leden 2022.
V hrobovém tichu pod ocelovými mraky, ze kterých se v pravidelných intervalech sypaly přívaly sněhu, jsem se dnes ráno (8.1.2022) přišel rozloučit se závodem Václava Řezáče.
Bylo to právě zde, kde jsem jako kluk vůbec poprvé fáral. Psal se rok 1995. Tohle bylo jedno z míst, které dalo vzplát mé lásce k průmyslu.
V roce 2019 se krušnohorský hornický region dostal na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
A nebyli bychom to my, Češi, abychom v takřka... celý článek
Polovičatý rok 2021
čtvrtek 30. prosinec, 2021 | 0 komentářů | zobrazeno 1846×
Makstil Skopje, vylévání strusky - Severní Makedonie, 9/2021
Když naše země mířila v zimě 2021 do dalšího lockdownu, hořce jsem si povzdechl s jistotou, že přijdu o další rok dokumentární práce. Hutě mizí, já trčím zavřený doma v nedobrovolném vězení a svět tam za oknem se mění.
Jenže pak přišlo jaro a s přibývajícím sluncem a teplem se situace začala rapidně měnit. Bylo třeba neprodleně jednat. A těch posledních šest měsíců jsem se nezastavil. Považte:
Stihnul jsem projet 7 zemí a zdokumentovat:
8 oceláren
6... celý článek
Makedonský nikl
neděle 26. prosinec, 2021 | 0 komentářů | zobrazeno 1713×
Euronickel Industries, plnění LD konvertoru
Do Severní Makedonie jsem se vypravil covidu navzdory. V září roku 2021 byla tahle půvabná balkánská země na cestovatelském semaforu oděná do temně rudé, což značilo nejvyšší možný stupeň rizika nakažení. V podobných barvách byla tou dobou snad už jen Bolívie a JAR. Ale po osmnácti měsících doma už nebylo na co čekat.
A tak se jednoho rána budím na gauči u kamaráda ve Skopje, vzduch venku je nasáklý sladkým zápachem hnijícího ovoce a odpadků, někde v dálce štěkají psi a já, tak jako už nesčetněkrát před... celý článek




