Viktor Mácha | fotogalerie

Viktor Mácha, industriální fotografie - Plakát výstavy "Hutě"

Je 14:24 a do vernisáže zbývá necelých pět hodin. Fakt jsem napnutej jak kšandy. Hlavou mi víří pochybnosti, jestli to vůbec celé má smysl, jestli tohle téma někoho osloví a jestli jsem si svou premiérovou výstavou neukrojil příliš velkej krajíc. Přeci jen, Nikon photo gallery je dobrá galerie. Na nějakýho Máchu ze Střešovic možná až příliš dobrá. Vždyť ty hutě, to je jen mazut, pot a špína a najednou to má viset jen pár set metrů od Pražského hradu?

Chtěl jsem se odpoledne trochu natáhnout... celý článek

ARBED Esch-Belval, vysoké pece - industriální architektura, konverze

V našich končinách si pod hesly "železárny", "muzeum" a "konverze" představíme nejspíš jen Dolní oblast Vítkovic (DOV). S konverzí vysokopecního závodu mají ale své zkušenosti i jinde. Jako třeba v Lucembursku. Téhle malé, kdysi těžce-průmyslové, zemi se podařilo vdechnout nový život svým posledním dvěma existujícím vysokým pecím v rámci projektu "Belval Plaza".

Počátky hutní výroby ve městě Esch-Belval sahají do období let... celý článek

ŽĎAS, práce na kovacím lisu - CEFC Group, Žďárské strojírny a slévárny

Jakkoliv zvláštně může nadpis působí, není v něm ani zbla nepravdy. Málokdo totiž ví, že jedna z našich nejvýznamnějších oceláren široké veřejnosti po léta známá coby ŽĎAS, stála původně v rakouské Linci. Ale nepředbíhejme.

Žďárské strojírny a slévárny navazují na poměrně bohatou tradici dobývání a zpracování železa v oblasti Žďárska, které se datují už do roku 1252. Výrobu železa zde dokládají zmínky o primitivních hamrech z roku 1399 a vůbec první dřevouhelná vysoká pec byla na pozemku... celý článek

kwk Centrum (Bytom) - panorama uhelného dolu

Polská krajina se nadobro mění, už nikdy nebude stejná.

Kdykoliv se řeklo Horní Slezsko, jako první se mi vždycky vybavily lesy těžních věží, které zde nad bohatou uhelnou pánví vyrůstaly po celé minulé století. Horní Slezsko, které jsem v posledních několika letech tak hojně a rád navštěvoval, bylo vždycky zárukou kvalitně stráveného času šplháním po haldách a naslouchání dunícím šachtám tam dole. Ať už to byly Katowice, Gliwice, Zabrze, Sosnowiec, nebo třeba Ruda Śląska... celý článek

Železárny OMK Vyksa, odpich siemens-martinské pece - Выксунский металлургический завод

No a je to tady. Dnes, 23. března 2018 v 9:00 SEČ, proběhl poslední odpich na martinské ocelárně v ruském hutním závodě OMK Vyksa.

Nevelké město Vyksa je s výrobou oceli spjato již více jak 200 let. Díky hlubokým lesům, bohatým zásobám rud a řece Oka zde první hamry existovaly již na začátku 18. století.
Historie současného závodu VMZ (Выксунский металлургический завод) sahá konkrétně do roku 1757, kdy zde první huť založili bratři Bataševové. V roce 1799 zde bylo... celý článek

Siemens-martinská ocelárna v ranních paprscích. - Industriální fotografie

Fotografická dokumentace závodů těžkého průmyslu je mimořádně atraktivní záležitost a pokud by mi za ní někdo i platil, jednalo by se o více než radostné povolání. Málo kdo si ale uvědomuje, kolik překážek na takové cestě do továrny leží a za jak nejistým výsledkem vůbec klopýtáte. Za posledních deset let jsem v rámci svého dlouholetého projektu (viktormacha.com) za hutěmi, válcovnami, slévárnami a doly nacestoval tisíce kilometrů a tak jsem se rozhodl některé z nejčastějších... celý článek

kwk Mysłowice, szyb Lokietek (2009) - uhelný důl Myslowice, jáma Lokietek s těžní věží a uhelným prádlem

Tak přece je to pravda. Můj nejmilovanější polský (evropský? světový?) důl v Myslowicích jde k zemi. Do poloviny roku 2018 by z téhle perly industriální architektury mělo zůstat jen holé torzo ocelové těžní věže nad jámou Sas, pochopitelně té nejméně hodnotné části areálu.

Šílený. Tenhle důl jsem poprvé navštívil na začátku roku 2009 a naprosto mě pohltil. Venku mrzlo, vánice znemožňovala jakékoliv focení exteriérů, tak jsme se prokřehlí krčili ve vyhřáté strojovně jámy Lokietek a... celý článek

Trasa Praha - Pretoria, autem - Industriální fotograf na cestách.

Tak až do Pretórie, hlavního města Jihoafrické Republiky, bych autem dojel. Z Prahy je to cesta dlouhá 12.720 km a přesně tolik jsem se letos za těmi mými hutěmi nacestoval. A jako již obvykle, vše na své vlastní náklady s nulovým ziskem. Rok 2017 přinesl 8 zemí, 14 nových hutí, 4 slévárny, 3 koksovny, 2 kovárny a rekordní počet lékařských vyšetření a spolykaných prášků, které mne po celkovém vyčerpání v Rusku zbytkem roku provázely. Nelituji ale ničeho.

Duisburger Kupferhütte, DK Recycling Duisburg (zima 2017) - Hutník u vysoké pece.

Hned zkraje roku jsem se vypravil do... celý článek

OFZ Istebné, hutník stahuje strusku z licí pánve - industriální fotografie

Celé jaro 2017 si chystalo svůj největší trumf právě na tohle květnové odpoledne. Nad Oravou nebyl široko daleko jediný mráček a slunce se nám rozhodlo náš poslední den na Slovensku řádně znepříjemnit.

Křemíkové slitiny se taví při extrémně vysokých teplotách pohybujících se kolem 1500 °C. Připočtěte si k tomu pobyt v uzavřené licí hale, bezpečnostní oblečení a nemilosrdné slunce tam venku a noční můra nejednoho industriálního fotografa je na světě. Do Oravského Podzámku jsem se svým... celý článek

Zavod Slantsy, koksovna u estonských hranic - Завод Сланцы

Slantsy, ta podivná koksovna mě na satelitních mapách trýznila dlouhé roky. Krásná, atypická konstrukce sypných bunkrů a šesti baterií v giganticky ruském měřítku, obklopená lesem těžních věží na dobývání ropných břidlic slibovala mnohé - až na jeden háček, polohu. Slantsy leží na estonsko-ruské hranici zhruba tři hodiny jízdy z Petrohradu a tam jsem posledních pár let zrovna cestu neměl. Navíc mi chybělo to nejdůležitější - povolení ke vstupu. Vlastně mi chyběla jakákoliv odpověď na mé dokola se opakující... celý článek