Viktor Mácha | fotogalerie

Dave Clay - Hammer forge, olej na desce, 2020 - Kovárna Vítkovických železáren v Ostravě, 2014

Až v dalekém Seattlu žije a působí současný americký umělec Dave Clay, softwareový inženýr a hudebník.

Jeho hlavní specializací jsou figurativní a krajinné olejomalby, ve kterých se prolíná čirá abstrakce s původní rozeznatelnou formou. Je též držitelem grantu umělecké instalace na předešlém ročníku festivalu Burning Man.

Dave Clay - Slab caster, olej na desce, 2019 - ArcelorMittal Burns Harbor, 2015

Dave Clay - Rolling mill, olej na desce, 2020 - Válcovna drátů, Mechel Beloretsk, Rusko, 2018

Na jeho tvorbu jsem narazil stejnou náhodou, jako Dave objevil mé fotografie kdesi v hlubinách internetu. A protože dostat se do výrobního závodu s... celý článek

Co asi nahlašuje?

Včera jsem na facebook nahrál fotku umouněného horníka po šichtě s nejapným komentářem „#blacklivesmatter z pohledu vzdálené Evropy“.
Ne, v žádném případě jsem se nechtěl vysmívat historicky zakořeněné rasové problematice Spojených států ani jejím obětem. Rasismus a všechny další projevy nenávisti je třeba odsoudit.

O tom ale můj post nebyl. Chtěl jsem porozumět.

Hnutí BLM je díky mdlé reakci (nebo snad úplné absenci?) autorit na koni a to, co se zprvu jevilo jako naprosto... celý článek

Wiktoria Balawender - bez názvu, akryl na plátně, 2020 - Třinecké železárny, Třinec, 2009

Začínám své fotografie nenávidět. Vypadají totiž vedle jejich výrazně umělečtějších reprodukcí vyloženě uboze.

A objevení tvorby mladé polské výtvarnice Wiktoria Balawender bylo jen dalším potvrzením výše zmíněného.

Na Wiktorii jsem vlastně narazil úplnou náhodou. Tím, jak se mi rozšiřuje sbírka předloh, čas od času si do vyhledávače zadám klíčová slova "továrna", "obraz", "železárny", "umění" apod. v různých jazykových... celý článek

Ferriera di Servola, jedenz posledních odpichů - Vysoká pec č.3, Železárny Terst.

Vystupuju z auta a vrávorám domů. Je něco málo po půlnoci, smrdí ze mě huť tak, že ani pes mě nevítá. Ve sprše zavírám oči a před sebou vidím jen tu nekonečnou dálnici na cestě z Terstu do Prahy. V kufru ještě leží okoralá pizza ze včerejška.

Pořád tomu nemůžu uvěřit. Fakt jsem to dal.

Je to vlastně úplně paradoxní. Kdyby mi na začátku tak slibně rozjetého roku někdo řekl, že neplánovaný výpad do severní Itálie a zpět bude mou první a poslední expedicí v tomhle roce, asi bych jen kroutil hlavou... celý článek

Armaturka Dýšina, tavírna - Pohoda na kuplovně.

Ono tomu bude už deset let, co jsem se cestou do Pilsen Steel vždycky stavoval v téhle zapomenuté slévárně na okraji obce Dýšina. Když se na to zpětně divám, vlastně to byl úplný zázrak; kus starých dobrých časů zapouzdřených v 21. století.

Česko byla vždycky slévárenská země. S ohledem na velikost území jsme co do počtu sléváren patřily v Evropě na přední místo. A tahle nadprodukce si pochopitelně začala postupně vybírat svou daň - jeden provoz... celý článek

Mina Paroseni, hnědouhelný důl v údolí Jiu - Demolice proběhla na jaře 2020.

Buď v klidu, nerozčiluj se, tahle pandemie nebude trvat pořád, všechno bude zase dobré.

Nebude. Protože zatím, co dřepíme doma, tam venku život běží dál a bere s sebou všechno, co mu přijde do cesty.

Rumunsku nikdy nebyla nějaká über-kulturní země. Ale to, co se poslední týdny děje v údolí Jiu, hraničí s čistým barbarstvím.

Začalo to v polovině dubna, kdy byla odstřelena poslední těžní věž dolu Uricani. Navíc tak nešťastně a tragicky, že při pádu zabila dva zaměstnance demoliční... celý článek

Doněcké monstrum, aka lapač prachu - Industriální architektura existuje.

Doněcké monstrum. Tahle fotografie se mi vrací jako bumerang pořád znovu a znovu.

Když si jí vložíte do vyhledávače, google vám jí okamžitě rozpozná pod štítkem „reddit evilbuildings“ a vyhodí 14 stran výsledků. Na všech sociálních sítích je vždycky tou nejsdílenější vůbec a na komunitním serveru Reddit, odkud se patrně virálně rozšířila, o ní existují nekonečná diskuzní vlákna.

Přitom je pozadí jejího vzniku a funkce docela obyčejné.

Když jsem se v roce 2012 procházel po zavážecí rampě... celý článek

Bessemerův konvertor z roku 1880. - Industriální památka nevyčíslitelné hodnoty.

Bessemerovy konvertory jsou technologií minulosti. Henry Bessemer si ten vůbec první nechal patentovat v roce 1855 a umožnil výrazné navýšení výroby oceli ze surového železa.

A protože pokrok nezastavíš, došlo i na Bessemerovy konvertory, které začaly být od padesátých let postupně nahrazovány rakouskými LD konvertory - neboli kyslíkovým procesem.

Ten se používá dodnes a patří mezi nejrozšířenější způsoby výroby oceli na světě.

A Bessemerovy konvertory? Ty buď skončily ve šrotu, nebo se ve vzácných... celý článek

Opuštěná vysoká pec v bývalých železárnách Pašija - Пашийский металлургическо-цементный завод

Jestli chcete mít na co v životě vzpomínat, jeďte do Ruska. Ať už je jakékoliv, rozhodně není nudné. V žádné jiné zemi na světě jsem nezažil tolik absurdních a naprosto neuvěřitelných situací, jako právě tam a má cesta za vysokou pecí v uralské obci Pašija rozhodně nebyla výjimkou.

Pašija leží na hranici oddělující Evropu a Asii a jako i v mnoha jiných lokalitách Uralu i zde začala průmyslová revoluce poměrně brzy – už v roce 1786. O tom ale píšu celý článek

Sidex Galati, odběr vzorku na konvertorové ocelárně - ArcelorMittal Galati, dnes Liberty Steel.

Na nejvýchodnější rumunskou železárnu budu vždycky vzpomínat rád a to i přesto, že mi cesta tam zabrala s menší odbočkou přes Bulharsko čtyři dny.

Za Bukureští, kterou dodnes považuji za nejodpornější město na zemi, se už šeřilo a tak jsem do Galati přijel až pozdě v noci.

Galati, tahle poslední naděje rumunského těžkého průmyslu, se utápěla v husté tmě. Světlomety ozařovaly jen drolící se záplaty asfaltu a nekonečné haldy odpadků podél cesty. Po zhruba třech hodinách jízdy vidím na horizontu konečně... celý článek