Konec šedé litiny v Bohumíně

Viadrus Bohumín, slévárna šedé litinyViadrus Bohumín, slévárna šedé litiny - Fotografie z roku 2011.

133 let, přesně tak dlouho se v Bohumíně vyráběly radiátory a kotle ze šedé litiny. Tato éra definitvně skončila v pátek 19.2.2021. Jenže kdo v dnešní zelené době potřebuje kotle na tuhá paliva? Navíc v situaci, kdy Karvinou čeká pár posledních měsíců těžby uhlí. Tenhle sektor je vlastně takový křehký domeček z karet, který se pomalu začíná hroutit.

Viadrus jsem navštívil na začátku roku 2012. Do Bohumína jsem přijel už předcházejícího dne a ubytoval se v nějakém nuzném zimmer-frei na periferii.

Viadrus Bohumín, lití do udržovací peceViadrus Bohumín, lití do udržovací pece - Fotografie z roku 2011.

Nebylo mi ale dvakrát dobře, z Prahy jsem si přivezl nějakou začínající sezónní virózu. Venku mrholilo a bylo tak nějak celkově hnusně a sychravo. V pronajatém pokoji jsem se zavrtal do peřin, spolknul dva paraleny a s nadějí na zázračné uzdravení usnul. Ale běda, krátce po půlnoci mne probudilo nelidské vedro.

Pan majitel mi asi chtěl dopřát a do kotle řádně přiložil. Zbytek noci jsem tak trávil zběsilým větráním a ještě zběsilejším zavíráním oken, protože inverze všechen kouř ze spalovaného koksu hnala dovnitř a jako žíravina mi leptala mé zmučené sliznice. Bezesná noc přešla do šedivého rána. V uších mi hučelo, dutiny plné a krk v jednom ohni. Ale povolení do slévárny jsem sháněl nelehko, teď už to zrušit nešlo.

Viadrus Bohumín, lití do udržovací peceViadrus Bohumín, lití do udržovací pece - Fotografie z roku 2011.

Na vrátnici jsem se doplazil z posledních sil a po krátkém školení vyrazil do provozu obtěžkán kufrem s Mamiyou RZ 67 Pro II, Nikonem a robustním stativem. Tu návštěvu slévárny mám v úplné mlze. Až později při zpracovávání fotek jsem si postupně dával dohromady skládačku toho, jak to tam vlastně vypadalo. Jedno si ale pamatuji dodnes. Když už jsem se chystal k odchodu, zeptal se mne můj průvodce, jestli se chci ještě podívat na válcovnu a ocelárnu, která byla před časem odstavena (11/2011). Byl jsem ale tak vyčerpán, že jsem zdvořile odmítl. Stáli jsme asi 15 metrů od ní.

Bohumínské železárny v dobách největší slávy.Bohumínské železárny v dobách největší slávy. - Rok 1936. V pozadí již neexistující vysoká pec.

Demolice ale začala krátce poté a tenhle moment si už nikdy nepřestanu vyčítat. Posuďte, že jsem přišel o mnoho:

Fotografie z tohoto závodu prakticky neexistují, ale to jsem tehdy vůbec netušil. Po nasednutí do auta jsem zajel kousek za město, zaparkoval u krajnice a na dvě hodiny usnul.

Všechny fotky ze slévárny zde.

Viktor Mácha
www.viktormacha.com
instagram | linkedin | facebook

Předchozí články

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
21317166
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace