Vysokopecní muzea světa

Bolt Tower, Vítkovické železárny, Ostrava

Už se vám zajídají zámky a přemýšlíte, jakou jinou krásu dětem ukázat? Že je nebaví ty stále dokola se opakující muzeální expozice s jedním vycpaným ledňáčkem a sádrovým modelem středověkého hradiště?

A co třeba železárny?

On totiž zbourat tak účelovou stavbu, jakou vysoká pec bezpochyby je, umí každý. Ale vdechnout jí nový život po ukončení výroby, to už chce pořádnou dávku entuziasmu a osvíceného myšlení.

Zde jsem dal dohromady soupis všech moderních vysokých pecí na světě, které překonaly svůj osud a staly se vyhledávanými turistickými atrakcemi.

Nebořte hutě, další generace vám poděkují!

ČESKÁ REPUBLIKA

Vítkovické železárny

Vítkovické železárny, Ostrava

Kdo by neznal Dolní oblast Vítkovic, jediné vysokopecní muzeum u nás? Vítkovické železárny byly založeny v roce 1828 Rudolfem Habsburským a svému účelu sloužily až do roku 1998.

Komplex uhelného dolu Hlubina, koksovny a tří vysokých pecí je od roku 2002 prohlášen národní kulturní památkou a po rozsáhlé rekonstrukci podle návrhu architekta Josefa Pleskota je dnes přístupný veřejnosti. Vysoká pec č. 1 slouží od roku 2015 jako vyhlídka s kavárnou a nese název "Bolt Tower".

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/vitkovicke-zelezarny-ostrava-104/

Oficiální stránky: https://www.dolnivitkovice.cz/

POLSKO

Huta Starachowice

Wielki Piec Starachowice, Polsko - Muzeum Przyrody i Techniki "Ekomuzeum" im. Jana Pazdura

Nejznámější, přesto poměrně zapomenutá vysoká pec v Polsku, se nachází ve Starachowicích (Svatokřížské vojvodství). Jedná se o unikátní konstrukci vysoké pece z roku 1899 (modernizací prošla mezi léty 1922-23), která byla v provozu až do roku 1968.

Veřejnosti byla zpřístupněna v roce 2001 coby Muzeum Przyrody i Techniki "Ekomuzeum" im. Jana Pazdur.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/huta-starachowice-62/

Oficiální stránky: http://ekomuzeum.pl/

Huta Pokój

Huta Pokój, Ruda Śląska, Polsko

Ve stejném roce, kdy skončila výroba ve Starachowicích (1968), byla postavena vysoká pec v Rude Śląske, která pouze doplnila již stávající vysoké pece Huty Pokój založené v roce 1840. Výroba surového železa (později jen feromanganu) byla ukončena v roce 2005.

Po několikaletých tahanicích byla 40 metrů vysoká pec prohlášena za technickou památku a v současné době se dokončuje projekt na její konverzi a nové využití.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/huta-pokoj-ruda-lska-88/

Oficiální stránky projektu: https://www.wirtualnaruda.pl/Wielki_Piec.htm

NĚMECKO

Landschaftspark Duisburg

Landschaftspark Duisburg, Německo - Hüttenwerk Meiderich

Huť v německém Duisburgu založil v roce 1890 podnikatel August Thyssen za účelem výroby dostatku surového železa pro martinské ocelárny na lokalitách Mülheim Styrum a Bruckhausen.

Současná podoba areálu odráží rozsáhlé modernizace z let 1956 (vysoká pec č.1), 1963/4 (vysoká pec č.2) a 1973 (vysoká pec č.3). Nicméně i přes významné investice byla výroba na huti definitivně zastavena v roce 1985 vlivem mezinárodních změn ve strategii produkce oceli.

Dnes je bývalá huť Meiderich celosvětově známá jako "Landschaftspark Duisburg-Nord" a je celoročně přístupná veřejnosti.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/huttenwerk-meiderich-duisburg-102/

Oficiální stránky: https://www.landschaftspark.de/

Heinrichshütte Hattingen

Henrichshütte Hattingen, Německo - LWL Industrial Museum Henrichshütte Hattingen

Dalším pomníkem upadající německé metalurgie je velice vkusně zachovaná konstrukce vysoké pece č.3 bývalé "Henrichshütte", která povstala na okraji obce Hattingen roku 1854.

Uzavřený komplex produkce surového železa a oceli dával po dobu svého života práci více jak deseti tisícům zaměstnanců po několik generací. Tato kontinuita byla nenávratně přetržena v roce 1987 a huť navzdory masivním protestům odstavena v rámci postupné centralizace těžkého průmyslu do západní části Porůří.

Dnes je nejstarší dochovaná vysoká pec regionu přístupná veřejnosti v rámci průmyslového muzea Hattingen.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/henrichshutte-hattingen-100/

Oficiální stránky: https://henrichshuette-hattingen.lwl.org/en/

Phoenix-West hütte, Dortmund

Hüttenwerk Phoenix West, Dortmund, Německo

Železárny, jejichž historie se začala psát roku 1841 pod názvem "Hermannshütte" a které do dnešních dnů doznaly mnoho zásadních změn, se definitivně odmlčely v roce 2001.

Přilehlá koksovna byla srovnána se zemí a nejmodernější z původních tří vysokých pecí byla demontována a restartována v Číně. Dvojice pecí č.5 a č.6 se ale zachovala dodnes a příležitostně se zde konají prohlídkové okruhy. Samotný areál je ovšem volně přístupný po celý rok.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/phoenix-west-hutte-dortmund-92/

Neunkircher Hütte, Neunkirchen

Neunkircher Eisenwerk, Německo

První zmínky o huti v sárském Neunkirchen nacházíme už na konci 16.století, tou dobou se však jednalo o drobné tavící pece jen těžko srovnatelné s moderní metalurgickou technologií. Současné podoba jen z části zachovalého vysokopecního provozu nese architektonické prvky z doby modernizace okolo roku 1880, kdy se železáren ujali průmyslníci bratři Stummové.

V roce 1945 byla část provozu vážně poškozena bombardováním spojenců a 21.3. téhož roku obsazena americkou armádou. Výroba se po válce naplno obnovila, byla přistavěna Martinská a později i konvertorová ocelárna a vše nasvědčovalo tomu, že dominantní huť přetrvá věky.

Potíže se ale začaly množit po roce 1977. Evropská produkce oceli klesá na pouhých 19% a železárny Neunkirchen se dostávají do konkurzu. Jen o rok později pece definitivně vyhasínají a roku 1981 začínají první demoliční práce.

Do dnes se zachovaly torza dvou vysokých pecí a jsou decentně zakomponovány do nové obchodní zóny. Areál je volně přístupný.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/neunkircher-hutte-neunkirchen-75/

Völklinger Hütte, Völklingen

Völklinger Hütte, Německo - Weltkulturerbe Völklinger Hütte

Völklinger Hütte se nachází uprostřed kdysi významné průmyslové oblasti Sárska nedaleko francouzské hranice. Titul "Weltkulturerbe", tedy památka světového dědictví UNESCO, získala v roce 1994 jako jeden z prvních technických monumentů vůbec.

Historie metalurgického závodu spadá do roku 1873, kdy jej zakládá Ing. Buchem. O osum let později se areálu ujímá průmyslník Röchling a výroba se rozjíždí naplno. Dominantu železáren tvoří skupina šesti vysokých pecí postavených mezi léty 1882-1903, které se takřka beze změny používaly do roku 1986 a jsou dnes přístupné veřejnosti. Součástí muzeální expozice je také přilehlá koksovna modernizovaná v roce 1935, úpravna rudy a dmýchárna vybavená stroji ze začátku 20.století

Jedinečný a kompaktně zachovaný průmyslový závod shrnující téměř 100 let technického vývoje patří zcela jistě k nejvýznamnějším industriálním památkám Evropy. Nejen huť, ale i celé městské okolí provozu dokáže dnes, po necelých třiceti letech po vyhasnutí poslední vysoké pece, vyvolat autentickou atmosféru pravé průmyslové krajiny.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/volklinger-hutte-volklingen-112/

Oficiální stránky: https://www.voelklinger-huette.org/

Maxhütte Sulzbach-Rosenberg

Maxhütte, Sulzbach-Rosenberg, Německo

Maxhütte nacházející se nedaleko českých hranic byla po řadu let centrem metalurgického průmyslu Bavorska a současně posledním článkem kdysi slavné Bayerische Eisenstrasse.

Železárny založené již v polovině 19.století byly činné až do roku 2002. Z unikátní konstrukce pěti vysokých pecí se bohužel dochovala jen část pece č.3. Dlouhou dobu byl areál po domluvě přístupný, to se ale po demolici OBM ocelárny v roce 2019 změnilo a vysoká pec tak dnes leží ladem.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/maxhutte-sulzbach-rosenberg-78/

FRANCIE

Parc du haut-fourneau U4

Parc du haut-fourneau U4, Uckange, Francie

Železárny ve francouzském Uckange byly založeny roku 1890 bratry Stummovými, tou dobou již známými vlastníky většiny hutí Sárska. Metalurgický komplex začínal se čtyřmi vysokými pecemi, které se během několika dalších čtrnácti let rozrostly o další dvě.

Vysokopecní provozy byly nicméně za dobu své existence dvakrát kompletně zmodernizovány (1930-32 a 1966-70) a tak kdysi slavnou huť připomíná dnes pouze torzo vysoké pece U4. Ta byla zapsána na seznam průmyslových památek Lotrinska v roce 1991 díky svému neobvyklému systému zavážení vsázky pomocí kolmého výtahu. Většina přilehlých budov byla ve stejném roce srovnána se zemí.

Areál je přístupný pouze v hlavní turistické sezóně.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/usine-siderurgique-uckange-moselle-58/

Oficiální stránky: https://www.hf-u4.com/fr/

LUCEMBURSKO

Les hauts fourneaux de Belval

Belval plaza, Esch-sur-Alzette, Lucembursko - Dříve ARBED (Aciéries Réunies de Burbach-Eich-Dudelange)

Poslední vysokopecní areál v kdysi těžce průmyslovém Velkovévodství lucemburském dnes prezentují jen dvě vyhaslé pece "B" a "A" železáren ARBED (Aciéries Réunies de Burbach-Eich-Dudelange).

Vysoká pec "A" o objemu 2300 t byla postavena v roce 1965, o pět let později následovala "B" a nakonec pec "C" v roce 1979, která byla ovšem mezi léty 1996-97 po ukončení provozu rozebrána a znovuzprovozněna v Číně.

V uplynulých letech byl areál hutě značně sanován a postupně přestavován v rámci developerského projektu "Belval Plaza", administrativního a obchodního centra. Vysoké pece jsou přístupné od dubna do října.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/arbed-esch-belval-175/

Oficiální stránky: https://www.fonds-belval.lu/

ŠPANĚLSKO

Sestao, Altos Hornos de Vizcaya

Sestao, Altos Hornos de Vizcaya, Španělsko - Vysoká pec čekající na další využití.

Vysoká pec v přístavním městě Sestao připomíná dlouhou historii kdysi největší španělské hutní společnosti Sestao, Altos Hornos de Vizcaya.

Ta byla založena v roce 1902 a zaměstnávala na 40 000 dělníků. Vysokopecní výroba zde ustala v roce 1992 a do současnosti se podařilo zachránit vysokou pec č.1 z roku 1958.

Od roku 2005 je prohlášena za kulturní památku. Ačkoliv zatím není areál běžně přístupný, příležitostně se zde konají různé kulturní akce.

Oficiální stránky: https://avpiop.com/

Alto Horno 2, Puerto de Sagunto

Alto Horno 2, Puerto de Sagunto, Španělsko - Zdroj: www.elperiodic.es

Na jižním pobřeží Španělska se do dálky tyčí skelet vysoké pece č.2 bývalých železáren Compañía Siderúrgica del Mediterráneo

Ty zde, v přístavním městě Puerto de Sagunto, fungovaly mezi léty 1917 až 1984.
V roce 2012 získala konverze vysoké pece hlavní cenu Evropské Unie za zachování kulturního dědictví v rámci soutěže Europa Nostra.

Koneckonců, byla to právě EU, která na obchodu s uhlím a ocelí vznikla.

Oficiální stránky: http://turismo.sagunto.es/

ITÁLIE

Italsider Bagnoli, Neapol

Italsider Bagnoli, Neapol, Itálie

Železárny založené na počátku 20.století v jihozápadní části italské metropole byly významným metalurgickým centrem Středomoří až do roku 1992 v rámci postupného útlumu výroby surového železa na evropském kontinentu. Vysoké pece poté ale neskončily svoji pouť na šrotišti, nýbrž byly rozebrány a restartovány poblíž indické Kalkaty. Válcovací tratě zase nalezly své nové působiště na Taiwanu.

Dnes to, co zbylo z hutního kombinátu Bagnoli připomínají fragmenty jednotlivých závodů; vysoká pec č.4, koksárenská baterie s hasící věží, budova kotelny a hala konvertorové ocelárny. Celý areál je ve vlastnictví ambiciózního projektu BagnoliFutura a zoufale čeká na další možné využití, kterému se ale nedostává jak dostatek financí, tak přízně ze strany italských úřadů.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/italsider-bagnoli-napoli-89/

RUSKO

Nižnětagilský závod, Nižnij Tagil

Nižnětagilský závod, Nižnij Tagil, Rusko - Нижнетаги́льский металлурги́ческий заво́д

Nižnij Tagil povstal v roce 1722 při řekách Tagil a Vyia v oblasti Sverdlovsk. Již roku 1725 zde významný ruský průmyslník Nikita Demidov zakládá první hutní provoz na zpracování mědi. Ve stejném roce je i zapálena první ze čtyř vysokých pecí. Protože se ale záhy začala kvality měděné rudy výrazně zhoršovat, bylo již roku 1736 započato i s tavbou železa.

V roce 1860 dochází k postupné modernizaci provozu. V letech 1891 a 1913 se v severní části staví dvě martinské ocelárny a válcovna. Huť zpočátku vyrábí běžné železářské zboží, potrubí a později i válečná děla.

Během druhé světové války začínají první pokusy o hutní výrobu ferochromu a feromanganu, válcovny tou dobou vyrábějí hlavně letecké plechy.

V roce 1987 je výroba zcela ukončena a zakládá se vůbec první průmyslové muzeum v celém Rusku. A bylo to právě zde, kde se vůbec poprvé zformulovala charta průmyslového dědictví TICCIH.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/nizhnetagilskij-ironworks-nizhniy-tagil-191/

Oficiální stránky: https://museum-nt.ru/

Severskaja Domna, Polevskoj

Vysoká pec Polevskoj, Rusko - музейного комплекса Северская домна

Zdroj: Wikipedia

V zauralském městě Polevskoj se nachází dokonale zachovaná zděná licí hala s vysokou pecí z roku 1898.
Ta zde byla v provozu do roku 1934 a nějakým zázrakem se dočkala i prohlášení za národní kulturní památku v roce 1990.

Jedná se o jedinou zachovanou vysokou pec z 19. století na území celé Ruské federace.
Hutnické muzeum bylo slavnostně otevřeno v roce 2009.

Oficiální stránky: https://stz.tmk-group.ru/severskaya_domna

SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

Bethlehem Steel, Pensylvánie

Bethlehem Steel, Pensylvánie, USA - zdroj: autor neznámý

Pokud v Americe existuje legenda těžkého průmyslu, pak je to Bethlehem Steel.
Její kořeny sahají do roku 1857, kdy ve státě Pensylvánie byla založena společnost Bethlehem Steel Corporation. Americkému trhu dominovala déle než celé jedno století a vaz jí zlomily teprve laciné importy ze zahraničí a neschopnost vedení reagovat na měnící se podmínky na trhu.

Huť v Bethlehemu tak vydala poslední tunu oceli v roce 1995 a do současnosti se zachovalo všech pět vysokých pecí i s dmýchárnou. To už chce pořádnou dávku kuráže.

National Museum of Industrial History v současné době prochází významnou revitalizací a patří k největším svého druhu na světě.

Oficiální stránky: www.nmih.org

Carrie Furnace, Pensylvánie

Carrie Furnace, Homestead, USA - Rivers of Steel: Carrie Blast Furnaces National Historic Landmark

Huť Carrie ve východní části Pittsburghu byla založena v roce 1881. Po dvou letech jí kupuje skotský emigrant a stavitel amerických železnic Andrew Carnegie. Huť se tak stává součástí Carnegie Steel Company, v roce 1886 zde vyrůstá moderní martinská ocelárna.

V roce 1901 se huť stává součástí US Steel. Vrcholu ale výroba dosahuje až během druhé světové války, kde v železárnách pracuje na 15.000 zaměstnanců.

Úpadek nastává až s dramatickými změnami na trhu s americkou ocelí v průběhu sedmdesátých let. Výroba v závodě Homestead definitivně ustává v roce 1986.

Z původně rozsáhlého areálu se do současnosti zachovala dvojice vysokých pecí č.6 a č.7 z roku 1907, které mají od roku 2006 status národní historické památky. Veřejnosti přístupné muzeum provozuje společnost Rivers of Steel.

Galerie fotografií: https://www.viktormacha.com/galerie/carrie-furnace-homestead-307/

Oficiální stránky: https://riversofsteel.com/attractions/carrie-furnaces/

Sloss Furnaces, Alabama

Sloss Furnaces, Birmingham, Alabama - Zdroj: www.rgusrail.com

Autentický areál s dvojicí historických vysokých pecí z let 1927 a 1929 se nachází takřka v centrum amerického Birminghamu.
Založený byl plukovníkem Jamesem Withers Slossem v roce 1881 a svému účelu sloužil až do posledního odpichu v roce 1971.

Po svém uzavření se stal jedním z prvních industriálních komplexů v America, který byl prohlášen za kulturní památku a již v roce 1983 zpřístupněn veřejnosti.

Areál Sloss Furnaces se ale mimochodem proslavil i něčím jiným. Údajně se zde potuluje zmučená duše krutého vysokopecního mistra Jamese “Slag” Wormwooda a v nočních hodinách terorizuje nezvané návštěvníky.
O paranormálních aktivitách v areálu huti bylo již natočeno nesčetně dokumentů a tuto městskou legendu se dodnes nepodařilo vyvrátit.

Oficiální stránky: https://www.slossfurnaces.com/

MEXIKO

Fundidora park, Horno 3, Monterrey

Horno 3, Monterrey, Mexiko - Parque Fundidora

Vysoká pec amerického typu byla v podhorském městě Monterrey postavena mezi léty 1965-1968 a svého času patřila k technologickým zázrakům Mexika.
I přesto, že železárny Fundidora de Fierro y Acero de Monterrey v roce 1986 zkrachovaly, federální vláda se nečekaně rozhodla podpořit projekt na zachování části areálu pro veřejné využití.
Dnes tak v areálu můžeme obdivovat torzo vysoké pece č.1, ale zejména kompletně zachovanou vysokou pec č.3, v jejíž útrobách se nachází kulturně-edukativní prostory.

Oficiální stránky: https://www.horno3.org/

JAPONSKO

Higashida Daiichi, Kitakjúšú, Fukuoka

Higashida Daiichi Blast Furnace, Kitakjúšú, Japonsko - Zdroj: Wikipedia

Ve městě Kitakjúšú v prefektuře Fukuoka se nachází bílá konstrukce vysoké pece německého typu z roku 1962.

V železárnách Yawata Steel Works pracovala krátce, jen do roku 1972, ale i přesto byla pro další kroky japonského hutnictví zcela zásadní. Jednalo se tehdy o vůbec první vysokotlakou pec na území Japonska a díky iniciativě místních obyvatel slouží od roku 2014 veřejnosti.

Oficiální stránky: https://higashida-museumpark.jp

ČÍNA

Shougang no.3, Peking

Shougang N..3 Blast Furnace Museum, Peking - Zdroj: Dong Wang

Historie gigantické železárny Shougang Steel v čínském Pekingu sahá do roku 1919 a nebýt Olympiády, ocel by se zde pravděpodobně vyráběla i nadále.

Právě pořádání Olympijských her v roce 2008 bylo hlavním impulsem k vyhašení všech moderních, v průměru 40 let sloužících, vysokých pecí. Peking bylo třeba prezentovat jako čisté, do budoucna hledící město a to se také podařilo.
Nicméně tento monumentální areál se podařilo zachránit díky projektu skupiny architektů z CCTN Design v čele s Bo Hongtaem a právě v tyto měsíce se dokončuje multifunkční a velice okázalé kulturní centrum.
Horizont Pekingu tak stále zůstává nenarušen. A o to vlastně v záchraně těžce-průmyslového dědictví jde.

Více o projektu: https://archello.com/project/

A to je zatím všechno.

Ale jak to bude s belgickou hutí v Ougrée, nebo v Clabecqu? A co záchrana železáren v anglickém Redcaru? Nebo v Portugalsku? To vše už záleží pouze na nás.

Každopádně by bylo krásné, kdyby se tento seznam už jen a jen rozrůstal.

Viktor Mácha
www.viktormacha.com
instagram | linkedin | facebook