Francie, sladká Francie

Saint-Gobain Pont-a-Mousson, u vysoké pece - Hutník ucpává odpichový otvor po konci tavby.

Dostat se do francouzské hutě, to není jen tak.

Prvořadě člověk musí umět alespoň důstojně francouzsky, dále mít co možná nejlepší reference a konečně notnou dávku štěstí. A protože je Francie již delší dobou trnem v oku osamoceným radikálům sympatizujícím s tzv. Islámským státem, zasáhla důsledná bezpečnostní opatření také závody těžkého průmyslu. Většina z nich tak momentálně spadá pod program Vigipirate (vigilance et protection des installations contre les risques d´attentats terroriste à l´explosif) a tak je vstup do výrobních provozů třetím osobám, tj. všem, kromě kmenových zaměstnanců, přísně zakázán.

Ale co naplat, hutě je třeba dokumentovat. V případě Saint-Gobain tak šlo o delší anabázi sahající několik let zpět, kdy jsem s firmou přišel do bližšího kontaktu právě v jejich české pobočce v Králově Dvoře (fotografie zde). Má první návštěva do francouzského Pont-a -Mousson pak na sebe nechala dlouho čekat. Nicméně přetrvávající (a zcela oprávněná) nedůvěra k neznámému českému fotografovi odměnila sedmihodinovou cestu autem bleskovou návštěvou celého závodu v rekordním čase jedné hodiny a půl. Tedy summa summarum mnoho povyku pro nic. Hned po odjezdu bylo tedy jasné, že bude třeba přijet znovu a vše naplánovat trochu s rozmyslem.

Uplynuly tři roky a mně opět dřevění noha na nekonečné dálnici přes Německo. Dámy z marketingového oddělení mi ještě před cestou zahltily email bezpečnostními předpisy a smlouvami o důvěře a tak ani tentokrát si od návštěvy této pozoruhodné francouzské železárny mnoho neslibuji.

Přivítání na bráně je ale nečekaně rychlé a jsem předán do péče místnímu šéfovi výroby, který umí anglicky o něco hůře než já francouzsky. Avšak heuréka, pán z Polski! A slovanské národy si vždycky rozuměly. O to víc, je-li ta druhá strana zrovna od Krakówa a tam je přece také železárna, kterou oba dobře známe. Všechny obavy náhle mizí spolu s bezpečnostními riziky a přede mnou je jedna z nejlepších návštěv vůbec. Všechny fotografie jsou tak k vidění zde.

A aby toho nebylo málo, pro velký úspěch jsem druhý den ještě pozván do nedaleké slévárny Foug, která je se svou velkokapacitní kupolní pecí neméně mimořádná.

Ono totiž to úsilí prorazit tlustou skořápku průmyslové byrokracie za to ve výsledku vážně stojí a na stovky dříve zamítnutých žádostí si pak člověk vzpomene jen v úsměvu.

Saint-Gobain Pont-a-Mousson, vysokopecní provoz - Industriál, pravá průmyslová krajina v Lotrinsku.