Hutě v dole

Výstava HUTĚ na dole Mayrau - Viktor Mácha - industriální fotografie

Píše se rok 2007 a já se svým prvním pořádným fotoaparátem procházím vrátnicí dolu Schoeller v Libušíně. Horníci jakoby odešli včera. Vše je na svém místě, i hrnek se zaschlým lógrem kávy v kabině naražeče vozů. Bod nula. Těžba skončila, co bude dál, nikdo neví.
To o pár kilometrů dál je situace veselejší. Poldovka valí jednu tavbu za druhou, cihelna Zeolit na kopci si vesele dýmá, jen s tou středojemnou válcovnou Noval je to nějaké nahnuté. Ale oni už investoři něco vymyslí. Kladno žije a výroba oceli tady přece potrvá navěky!

Je sychravý dušičkový podvečer roku 2018. Vernisáž byla komorní, zato milá. Místo otřepaného šampaňského si připíjíme "Hornickou vlajkou", mixu zelené a rumu, kterému na ostravsku přezdívají "Cikán v trávě". Stylové tak, jako celé zdejší hornické muzeum.

Cestou z dolu Mayrau projíždím kolem do tmy se nořící Poldovky, ze semaforů u nádraží je vidět prázdný brownfield po válcovně Noval a směrem od cihelny Zeolit vrže a skřípá kára vrchovatě naložená čerstvě vykutanými měděnými kabely.
Zvláštní, mluvit ve 34 letech jako pamětník. Ale to Kladno, které si tak živě pamatuji, je nenávratně pryč. Ze Schoellerky zbylo jen torzo.

Že své bídné fotografie budu někdy vůbec vystavovat, mne nikdy nenapadlo. A ejhle, po více než 11 letech se tenhle post-industriální region stává již třetí zastávkou mé putovní výstavy HUTĚ, která shrnuje mou dosavadní práci na poli těžkého průmyslu. A je to právě na Kladně, kde si víc, než kdekoliv jinde uvědomuji, jak mrazivě nostalgicky začíná můj fotografický projekt působit.

důl Mayrau, Vinařice - hornický skanzen