Bez vůně a bez zápachu

BlueScope Port Kembla - koksovnaBlueScope Port Kembla - koksovna - S kouřem, ale bez zápachu.

Název železárny BlueScope Port Kembla byl patrně odvozen od věčně modré oblohy, které zde, na pobřeží omývaném pacifickým oceánem, celoročně panuje. Tedy konkrétně celých 363 dní, protože během mého dvoudenního pobytu se ochladilo o deset stupňů, mrholilo a nebe se zahalilo přesně do toho odstínu ocelové šedi, kterou mám tolik rád.

Budím se po pár hodinách Stilnoxem vynuceného spánku, jetlag je brutální a drtí mě víc, než jsem čekal. Doma vPraze jdou spát, já vstávám. Žaludek mám na ruby, houpe se se mnou podlaha a hučí mi v uších. Celodenní focení vnejvětší australské huti je to poslední, na co mám teď náladu.

Železárna Port Kembla v roce 1929Železárna Port Kembla v roce 1929 - autor neznámý

Ale musí to být, nikdo jiný to za mě neudělá. Až hluboko v útrobách huti se dozvídám, že poslední externí fotograf, který by měl přístup do všech provozů, tady byl zhruba před třiceti lety.

Port Kembla je zvláštní místo. Včera cestou do motelu jsem zastavil na rohu Flinders street, abych si užil pohled na koksovnu vpřibývajícím šeru. Ihned po vystoupení za auta mne zachvátila úzkost, zda je vůbec závod v provozu. Nestalo by se to poprvé, podobné faux pas jsem zažil před lety v Rusku. Vystoupím zauta, koksovací baterie mám sotva 50 metrů před sebou, nasávám slaný vzduch, ale tu tolik milovanou vůni sirovodíků nemůžu zachytit. Cítím jen moře a nic víc. Přitom koksovna je většinou to první, co vás v každém řádném průmyslovém městě praští do nosu jako první. Nebýt hustého oblaku bílé páry, který se za chvíli objevil nad hasící věží, nevěřil bych, že koksovna funguje. Tak čistou a nevoňavou jsem ještě nezažil.

BlueScope Port Kembla - vysoká pec č.5BlueScope Port Kembla - vysoká pec č.5 - Měření teploty železa během tavby.

Nakonec fungovalo všechno a já po osmi hodinách, třinácti kilometrech a šedesáti pěti vystoupaných patrech padám do rozestlané postele ve svém laciném příbytku pro kamioňáky. Na gumovníku za oknem řvou pářící se papoušci a z baru v přízemí hraje nějaké pochybné country. Je mi to ale všechno jedno. Port Kembla zdokumentována, dalších třicet let sem žádný další fotograf nemusí.

Všechny fotky zde.

Viktor Mácha
www.viktormacha.com
instagram | linkedin | facebook

Předchozí články

Váš komentář k článku

Pište prosím jen komentáře, kterými se vyjadřujete k tématu. Políčka označená červenou hvězdičkou jsou povinná a bez jejich vyplnění nebude Váš text uložen v databázi. viz nápověda


*
*
171251810
*
:-) :-D :-| :-( ;-) ;-D :cool:
Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace