Další pec pohasla

60t elektrická oblouková pec během odpichu - Molycop Comsteel, Newcastle, New South Wales, 2023

Stilnox zabral, budím se kolem půl třetí ráno, což je na australské poměry zatím rekord.

Z Evropy jsem si přitáhnul jetlag jako prase, první dny byly krušné, teď už si pomalu začínám zvykat. Ze své obytné buňky, té nejlevnější, jakou jsem v Newcastlu našel, vidím přímo na ocelárnu. V noční záři pouličních lamp se krásně rýsuje nezaměnitelná silueta odsávání prachu nad obloukovou pecí.

Ach Bože, tak daleko od domova jsem ještě nikdy nebyl. Ale musí to tak být.

O existenci ocelárny Comsteel na předměstí Waratah jsem se dozvěděl úplnou náhodou a od žádosti odeslané doslova naslepo na emailovou adresu začínající info@ jsem nic nečekal. Šance, že by můj dopis probublal až kvedení, byla mizivá.

Ocelárna Molycop Comsteel za rozbřesku - Newcastle, New South Wales, 2023

Ale přesto mi za několik týdnů přišla velice příznivá odpověď.

A teď tu mžourám do tmy a nemůžu se dočkat, jakou nádheru tam uvnitř za pár hodin uvidím.

Austrálie je známá mimořádnou bezpečností práce, což je sice fajn, ale s ohledem na řádnou dokumentární práci, silně znevýhodňující skutečnost. Bohužel tomu ani zde není jinak, bezpečák, který mne doprovází, je nemilosrdný a doslova posedlý předpisy. Taková krásná ocelárna a nemůžu takřka nikam. Jediná možnost, jak se alespoň trochu přiblížit hutnímu procesu, je obléct si řádné PPE. Tedy plstěnou kuklu, nehořlavé triko, žáruvzdorné kalhoty přes montérky a azbestový plášť.

Strašlivé, zmírám horkem. Ač je venku australský podzim, teploměr hlásí nějakých 28°C, tedy na ocelárně okolo 50°C plus ty bezpečnostní hadry. Klopýtám k elektrické peci do červené zóny, boty jsou mi o číslo větší, žáruvzdorné kalhoty neustále sklouzávají, přes brýle a helmu s ochranným plexisklem skoro nevidím. Ale směrnice hovoří jasně. Tvrdím, že bezpečáci svým přehnaným domýšlením rizik ohrožují život hutníka víc, než zdravý rozum.
Topím se ve vlastním potu a mám mžitky před očima. Kolem mě duní 60t oblouková pec a strašlivě jiskří. K tomu ten spánkový deficit.. je mi hrozně.

Přesto se snad pár záběrů daří.

Krásná huť, čistá, snad nepatrně zastaralá, ale z tváří dělníků lze vyčíst, že se tu nepracuje špatně. Loučím se kolem druhé, ještě musím na válcovnu v přístavní části Newcastlu. Všude úsměvy a srdečné objímání.

Výroba ocelových koulí - Molycop ComSteel, Newcastle, New South Wales, 2023

Střih.

Je 5. února 2024, necelý rok od mé cesty do Austrálie a s hrůzou se dočítám, že ocelárna Comsteel dnes odlila poslední ingot, výroba oceli definitivně končí s tím, že válcovnu bude živit levnější importovaná ocel.

Tak se to zase stalo. Jsem zhasínač.
Všechny, dnes již historické, fotografie zde.

Viktor Mácha
www.viktormacha.com
instagram | linkedin | facebook