Jak se fotí na válcovně

Salzgitter Mannesmann Grobblech, Mülheim an der Ruhr - Válcovna tlustých plechů v Porúří

Dostat se na válcovnu s foťákem v ruce ještě není žádná výhra. Ta pravá výzva začíná až v samotném provozu a obecně platí, že čím větší dunění se z hlubin výrobní haly ozývá, tím větší problémy na vás čekají.

A tady v Mülheimu jsem si to teda vyžral.

Už z dálky viditelná (a hlavně slyšitelná) válcovací stolice z dílny SACK Maschinenfabrik zde byla instalována v roce 1969, váží 270 tun a dokáže vyválet plechy do délky až 24 metrů.

Zkrátka a dobře, když se do toho tahle německá obluda pustí, je s vámi bez špuntů do uší ámen. K tomu všemu si přičtěte enormní horko (plech se válcuje zhruba při teplotách kolem 1.000 °C), vlhko (každý průtah válcovací stolicí je masivně ochlazován proudící vodou) a vibrace takové, že vám tam stativ poskakuje jak nějaká ze řetězu utržená náctka na koncertě Kryštofa. A fotit z ruky nepřipadá v úvahu pro šero, které se co pár vteřin střídá s oslňujícím žárem žhavého kovu.

Ve výsledku to vypadá tak, že stativ držíte zuby nehty, aby aspoň na chvíli zůstal na svém místě, neustále otíráte orosenou čočku objektivu a závěrku ovládáte kabelovou spouští, protože tělo fotoaparátu je po pár záběrech tak rozpálené, že ani v ruce udržet nejde.

Salzgitter Mannesmann Grobblech, Mülheim an der Ruhr - Kroková pec na válcovně plechů.

A do toho všeho tam na vás pořád někdo huláká, že tady nesmíte stát a támhle pozor na traverzu, a když už si konečně najdete to svoje místečko na úzké kovové lávce nad tratí, tak se kolem vás začnou protahovat nadávající dělníci a lávka se pod jejich těžkými kroky celá kymácí a tak se vlastně nejvíc ze všeho těšíte, až bude po všem a budete si doma v klidu fotky hezky zpracovávat.

K těmhle fotkám jsem se dostal zhruba po půl roce a snad dobrý. Všechny jsou teď k vidění zde.

Viktor Mácha
www.viktormacha.com
instagram | linkedin | facebook