Už žádnej koks

Opuštěná koksovna Ougreé, Seraing - Abandoned cokerie d´Ougrée, Seraing.

Když jsem průmyslovou zónou v Seraingu projížděl poprvé v roce 2009, nad koksovnou se vznášel šedivý mrak právě uhašeného koksu. Táhlé hučení baterií, které v pravidelných rytmech přehlušila siréna pěchovacího vozu, bylo slyšet až daleko přes řeku Mázu a naplňovalo mne jistotou a klidem. O pár let později byla ze stejného místa slyšet už jen řeka a vzdálené kvílení remorkérů. Koksovna vyhasla v roce 2014 a byla to jen jedna z dalších ekonomických pohrom valonské části Belgie, kdysi jednoho z epicenter evropského těžkého průmyslu.

O povolení ke vstupu a fotografické dokumentaci jsem žádal nesčetněkrát. Odpovědi přicházely, ale ani jedna z nich nebyla příznivá. Nemáme čas, nemáme zájem, zákaz focení, zkuste příště. A pak přestaly chodit úplně.

Cokerie d´Ougrée, opuštěná koksovna - Abandoned coke plant in Ougrée, Seraing.

Mezitím začaly koksárenské baterie pomalu zarůstat nálety invazivních rostlin, děr v plotě přibývalo a z koksovny se v urbexových komunitách stala atrakce mezinárodního významu. Pod jednou přesaturovanou fotografií jsem se dokonce dočetl, že se tady těžila ocel. Má skromná připomínka o původní funkci koksovny byla ale autorem snímku záhy smazána.

Na začátku roku 2019 se objevila zpráva, že demoliční práce v Seraingu by měly být zahájeny ještě letos. A tak v rozporu s mým přesvědčením, že na cizí pozemek se bez povolení prostě neleze, jsem jednoho únorového víkendu začal hledat svou díru v plotě. A našel. Ke své hrůze jsem ale záhy zjistil, že jsem si spletl cestu a vylezl přímo před unimo buňkou ostrahy.

Long story short – z koksovny jsem nakonec odešel po několika hodinách přesně s těmi záběry, které jsem si představoval. Jen bez života, bez planoucího koksu a bez vůně benzolu, dehtu a síry.

Všechny fotky zde.

Viktor Mácha
www.viktormacha.com
instagram | linkedin | facebook