Vzpomínky z karantény #1

Třinecké železárny, vysokopecař - Třinec, 2009

Kde jinde začít, než v Třinci.

Třinecké železárny byly vůbec mým prvním setkáním s HUTÍ.

Bylo to v roce 2009, kdy mne oslovil můj dlouholetý kolega Pavel Zubek, jestli bych se nechtěl podílet na přípravě publikace a výstavy k 170. výročí Třineckých Železáren. Protože jsem do té doby dokumentoval hlavně šachty a vysoké pece lačně pozoroval jen z dálky, neváhal jsem ani vteřinu. S takhle velkými projekty jsem doposud neměl žádné zkušenosti, tak jsem se do toho vrhnul po hlavě.

Úplně se vidím, jak tam tehdy nervózně přešlapuju na hlavní bráně ve svých oblíbených béžových kalhotách, botách z umělé kůže a zimní modré bundě na snowboard. Bezpečnost se tehdy tolik neřešila a ke vstupu vám stačila jen pořádná helma.

V brašně Nikon D300 a Prakticu MTL-5 se dvěma černobílými negativy Ilford. Už ani nevim proč jsem s sebou ten kinofilm tahal. Asi abych měl pocit, že jsem víc fotograf. Exponoval jsem asi tři políčka, vyšlo jedno.

No a tahle fotka vysokopecaře, ta vyšla úplně nejlíp. Z digitálu. Vůbec jsem netušil, jak se v hutích fotí. Tak jsem si to prostě nakráčel přímo ke struskovému řečišti, párkrát cvaknul a málem uhořel. Od té doby už nebyly mé oblíbené béžové kalhoty, boty z umělé kůže a zimní modrá bunda nikdy jako předtím a bylo to naposledy, co jsem si je na sebe vzal.

A tahle fotografie mne pak po mnoha letech reprezentovala na výstavě nadačního fondu Eleutheria “ET CETERA: FOTOGRAFIE”.

No kdo by to byl čekal?

Tehdy jsem žádná drahá těla neměl, natož předražené tilt/shift objektivy. Tohle jsem fotil z ruky žáru napospas. A přesně tenhle spontánní způsob focení jsem za ty roky nějak ztratil. Škoda.

Ach jo, jel bych do Třince... vlastně bych jel po dvou týdnech karantény kamkoliv.

Viktor Mácha
www.viktormacha.com
instagram | linkedin | facebook